Rád cestuje bez cestovky, ale typický baťůžkář to není. Okouzlila ho Gruzie, Kostarika i Vietnam, těší se na levostranné řízení ve Skotsku a sní o cestě do Austrálie a na Nový Zéland.
Na televizních obrazovkách se se svým pořadem „7 pádů Honzy Dědka“ objevil relativně nedávno, přesto patří jeho talkshow k těm nejsledovanějším pořadům vůbec. Zajímaví hosté, specifické vedení rozhovorů a v poslední době také živá vystoupení hudebních kapel, dělají z pořadu magnet, který na televizních obrazovkách pravidelně sleduje více než půl miliónu diváků. O tom, kam by se chtěl ještě podívat, proč zatím příliš necestuje po Evropě a co se mu líbilo v Gruzii, jsme si s Honzou Dědkem povídali u dobré kávy v jedné pražské kavárně.
Honzo, v jiném rozhovoru jste zmínil, že příprava na jednoho hosta do pořadu 7 pádů Honzy Dědka Vám zabere celý půlden. Jak relaxujete?
Naštěstí mě třikrát denně nutí relaxovat naši dva psi. Takže jsou to hlavně procházky. Ať je horko, nebo prší, vyvenčit je musíme, takže tohle je moje pravidelná relaxace.
Co máte za plemena?
My v legraci říkáme, že to je plemeno “vestaj“. To jsou psi pochybného původu, takové vesnické tajemství, takže „VesTaj“. Ale je půvabné, že když to někomu řeknu, tak hned googlí fráze „west tie“, nebo „westy“. Takže jenom „vestaj“, vesnické tajemství.
Jak jste k nim přišli?
Přítelkyně ho má ze slovenského útulku Tuláčik a já ho mám až z Korfu. U nás to totiž není se štěňaty v útulcích úplně snadné. Já jsem chtěl štěně, abych ho mohl sám vychovat, a nebyl naštvaný, že je pejsek nevychovaný od někoho jiného. Jenže v útulcích jsou už většinou dospělí psi. Takže přes jednu organizaci, která se jmenuje Tlapky z Korfu, a založila ji tam Češka, jsem ho nechal přivézt právě odtud. Mám ho už dva roky a je to super. Ranní vstávání mi nevadí. Vstávám dřív než psi.
To vám závidím, mě můj pes budí už v 6,00 a dožaduje se procházky
No jo, tak to je chyba. To musíte psa naučit, že týden má dvě části. Ta první má pět dní, to se chodí ven třeba v 7,00hod, a potom tu dvoudenní, víkendovou, kdy se jde ven třeba až v 9,00 hodin.
Když máte pejska z Korfu, tak asi také hodně cestujete. Je to součást relaxu?
Ano, určitě. Jednou ročně si plánuju alespoň třítýdenní cestu někam do vzdálenějších krajin. Říkám si totiž, že cestování po Evropě přijde na řadu až ve chvíli, kdy na tom bude člověk s mobilitou trochu hůře než teď. Teď se dá například dvanáctihodinový pobyt v letadle ještě zvládnout bez toho, abych pak musel dva dny relaxovat. Teď jsme sice nijak extrémně daleko nebyli, ale strávili jsme krásné tři týdny v Gruzii.
Proč zrovna Gruzie?
Uchvátily mě fotografie, které jsem z této země viděl ve článku od cestovatelky, která Gruzii navštívila již několikrát. Tak jsem si začal něco o této zemi hledat a během krátké doby bylo rozhodnuto. A udělali jsme dobře. Byla to nádhera. Je to strašně civilizovaná země, je tam vynikající jídlo a strašně vstřícní lidé.
Jaké destinace, které jste doposud navštívil, se vám líbily nejvíc?
Mám rád hory. Nikoliv tedy lezení po skalách, ale takové ty trekové záležitosti. A je jedno, jestli to jsou Beskydy, nebo Gruzie. Líbilo se mi ale například i v Rumunsku. Krásná země. Nikdy jsme tam neměli pocit nějakého nebezpečí.
A kam byste ještě rád vyrazil?
Strašně mě láká Austrálie, nebo Indie, určitě Island a možná také Latinská Amerika.
Austrálie a Indie, to jsou dost odlišné kultury i země. Co vás na těchto zemích láká nejvíce?
V Austrálii rozhodně příroda. Latinská Amerika, to je zase úplně jiná mentalita. Byl jsem asi měsíc v Kostarice a to byl skutečně úplně jiný svět. Indie potom asi kvůli určitému duchovnímu rozměru.
Takže vás láká strávit nějaký čas v buddhistickém klášteře a meditovat?
To asi ne, ale vyhovuje mi asijská kultura a vůbec Asie jako taková. Třeba Vietnam byl krásný. Byl jsem z něj úplně nadšený. Projel jsem ho sám a skoro celý. Od Saigonu až po Hanoj. Vlakem, autobusem i na kole. Sice jsem nebyl na severu, v SaPa a okolí, ale třeba se tam ještě někdy podívám. Vietnam mě okouzlil a do téhle oblasti bych se chtěl určitě ještě podívat. Miluji totiž autentické oblasti, kde ještě není tolik turistů.
Jste tedy batůžkář?
Úplně typický batůžkář, který spí na pláži, nebo někde v parku, tak to rozhodně ne. Ale vyloženě cestovní kanceláře, nebo jednodenní výlety autobusem určitě nevyhledávám. Mám rád autentická místa a oblasti.
A která evropská země vás láká?
V Evropě mě láká Skandinávie. Toulat se po Skandinávii, to by byla paráda. No a potom Skotsko. To je můj evropský sen. Jediné, co mě tam trápí, je to, že se ve Skotsku jezdí na druhé straně. Všichni říkají, že se to okamžitě naučí, ale mně se to nezdá. Ale skvělé by také bylo vyrazit po Evropě třeba v karavanu. To by mě fakt bavilo.
Baví vás řídit?
Baví. Řídím rád. Ale většinu svých pracovních cest řeším stejně spíše pěšky, nebo hromadnou dopravou. Takže auto ano, ale spíše o víkendech, když se jede někam na výlet, nebo třeba k rodičům.
A jaká auta vás baví?
Teď zrovna jsem nadšený z Peugeotu 3008. Mám hybridní verzi, takže mohu parkovat i na modrých zónách, spotřebu to má malou a celkově je to auto strašně útulné a příjemné. Velikost tak akorát. Prostě můj ideál.
Dobíjíte pravidelně?
Dobíjím, ale přiznám se, že když jedu někam dál, tak jenom rekuperuji. Dobíjím, až když auto parkuje někde přes noc. Třeba tady na Karlově náměstí nabíječky naštěstí jsou.
Honzo, tak ať Vás dobíjí nejen vaši psi a cesty po celém světě, ale také dobrý pocit z Vaší práce. Děkuji za rozhovor.
