Šumavská zákoutí Srní a Čeňkovy Pily halí závoj tajemství, drsné historie a divoké přírody, kterou v uplynulých letech vynesl na světlo televizních obrazovek hit Policie Modrava. Některá místa jsme navštívili.
Režisér Jaroslav Soukup vsadil na absolutní autentičnost a odmítl natáčení v umělých ateliérech. Diváci tak ruku v ruce s vyšetřovateli odkrývali zločiny v kulisách skutečných míst, která po staletí formoval neúprosný život na horských hřebenech. Prolnutí filmové fikce s realitou dalo vzniknout fenoménu, kdy tisíce turistů ročně vyrážejí po stopách kapitánky Jany Vinické, aby na vlastní kůži zažili atmosféru míst, kde se psaly dějiny české televize i samotné Šumavy. Třeba takové Srní nebo Kašperské hory
Horská obec Srní tvoří naprosté srdce centrální Šumavy a v seriálu hraje klíčovou roli útočiště, kam se hlavní hrdinka vrací načerpat síly. Právě zde totiž stála malebná chalupa tety Květy v podání Jany Bouškové, u které filmová policistka bydlela. Tato budova dříve sloužila jako místní konzum, avšak fanoušci seriálu mohou při reálné návštěvě zažít mírné zklamání. Filmaři totiž ikonickou chaloupku po skončení natáčení kompletně odstranili, takže ji na místě již nenajdete, ačkoliv druhý, modernější obchod v obci dodnes stojí a stal se vyhledávaným fotopointem zvídavých turistů.
Právě před prodejnou COOP v centru pravidelně vysedávali místní štamgasti v čele s rázovitým Vencou, kterého hrál Rudolf Stärz. S lahvovým pivem v ruce zde glosovali veškeré dění v obci, dělali si legraci z kolemjdoucích a neustále popichovali prodavačku Katku Nováčkovou v podání Taťjany Medvecké.
Kromě filmových stop však obec láká na mrazivě fascinující přírodní zážitek v podobě Návštěvnického centra Srní, které spravuje Národní park Šumava. Zdejší vyvýšená dřevěná lávka umožňuje lidem bezpečně sledovat tajuplný život vlků v jejich přirozeném prostředí, což dokonale dokresluje divokou atmosféru, kterou diváci znají z televizních obrazovek. V tyto dny je však lávka z technických důvodů uzavřen. Šumavská divočina se zde navíc ladně prolíná s technickým umem našich předků, neboť nedaleko obce protéká historický Vchynicko-tetovský plavební kanál, kolem něhož se dnes klikatí oblíbené cyklotrasy.
Čeňkova pila
Foto: Daniel Kadlec
Jen pár kilometrů od šumavských lesů Srní se v hlubokém údolí ukrývá osada Čeňkova Pila, další z drahokamů, který posloužil jako dramatické pozadí pro řadu kriminálních epizod. Historie tohoto místa je přitom stejně strhující jako samotný seriál a sahá hluboko do devatenáctého století, kdy pražský obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček vybudoval po ničivých lesních kalamitách prosperující dřevozpracující závod na vodní pohon.
Když v roce 1910 pila do základů vyhořela, město Kašperské Hory se chopilo příležitosti a proměnilo spáleniště v pokrok. Podle oficiálních stránek Čeňkovy Pily zde vznikla dodnes plně funkční vodní elektrárna, která je chráněna jako národní technická památka, přičemž kousek nad ní se k nebi tyčí monumentální hydroelektrárna Vydra, budovaná v letech před druhé světové války. Čeňkova Pila však nese i nesmazatelnou kulturní stopu, neboť v roce 1867 toto místo navštívil skladatel Bedřich Smetana. Ten zde spolu se svými přáteli zasadil takzvaný Smetanův smrk a divoký, pěnící soutok řek Vydry a Křemelné, ze kterého se rodí řeka Otava, ho podle legend inspiroval k napsání nesmrtelných úvodních tónů symfonické básně Vltava.
Kouzlo celého regionu tak spočívá v dokonalé symbióze reality a fikce, kde herci procházeli přesně těmi místy, kudy kráčely velké dějiny a kde příroda stále vládne pevnou rukou. Když v televizním záběru policejní vůz projíždí kolem balvanitého koryta řeky Vydry u Čeňkovy Pily, divák nesleduje umělou dekoraci, ale pulzující srdce národního parku, které si i přes masivní vlnu filmového turismu uchovává svou syrovou a podmanivou krásu.
