Šikmá věž v Pise má vážnou konkurenci. Zřícenina hradu Michalovice u Mladé Boleslavi totiž ukrývá věž Putna, která byla v devatenáctém století nešikovně podkopána hledači pokladů. Se svým sklonem 6,51 stupně je dnes viditelně šikmější než slavná italská sestra.
Když se řekne „šikmá věž“, většina cestovatelů si okamžitě představí prosluněné toskánské náměstí Piazza dei Miracoli v italské Pise. Málokdo však ví, že za podobným, a architektonicky dokonce ještě výraznějším unikátem nemusíte jezdit za hranice České republiky. Pouhé tři kilometry od centra Mladé Boleslavi, na strmém skalnatém ostrohu nad řekou Jizerou, se tyčí věž Putna, hlavní dominanta zříceniny gotického hradu Michalovice. Tato kamenná stavba drží fascinující prvenství, protože je totiž viditelně šikmější než její slavná italská sestra a podle reálných geodetických dat pravděpodobně překonává i oficiální světové rekordy.
Historie hradu Michalovice sahá do druhé poloviny 13. století, kdy jej na strategickém místě nechal založit Jan z rodu Markvarticů [dr-cs/3474-zricenina-hradu-michalovice.html]. Ten se od roku 1281 začal psát s predikátem z Michalovic. Hrad sloužil jako pevné rodové sídlo obklopené dvojitou hradbou a hlubokým příkopem. Svému účelu hrad sloužil až do 15. století, kdy byl opuštěn a postupně se proměnil v malebnou zříceninu, která v 19. století učarovala například básníkovi Karel Hynku Máchovi. Samotná válcová věž si kvůli svému specifickému tvaru vysloužila lidové pojmenování Putna. Původně šlo o klasickou obrannou věž, do které se dalo vstoupit pouze z vyšších pater pomocí žebříků či dřevěných pavlačí.
Dnešní stavby by se asi zřítily
Na rozdíl od věže v Pise, která se začala naklánět již během stavby kvůli měkkému jílovitému podloží, byl příběh michalovické věže mnohem dramatičtější. Dlouhá staletí stála Putna naprosto rovně a vše se změnilo v první polovině 19. století. Podle dochovaných historických pramenů a archeologických průzkumů způsobili destrukci hledači pokladů. Ti v touze po bájném bohatství podkopali základy věže tak nešikovně, že masivní pískovcová skála pod stavbou pukla a část podloží se sesunula. Podle pokročilejších historických teorií k destrukci přispěl také neopatrný výbuch střelného prachu. Třiadvacet metrů vysoká kamenná věž se v důsledku toho roztrhla, vertikálně propadla o jedno celé patro a vychýlila se do boku. Vzhledem k mimořádně kvalitnímu středověkému zdivu se však celá stavba nezřítila a dodnes pevně drží pohromadě.
Pokud srovnáme tato dvě architektonická díla a zapojíme do kontextu mezinárodní žebříčky neúmyslně nakloněných staveb, zjistíme, že český zástupce v mnoha ohledech vede. Věž v Pise má po stabilizačních pracích sklon pouhých 3,97 stupně. Oficiální držitel rekordu zapsaný v Guinnessově knize rekordů, starobylá obranná věž v německém městečku Gau-Weinheim, vykazuje sklon 5,43 stupně. Další známý německý konkurent v Suurhusenu se pyšní hodnotou 5,19 stupně. Naproti tomu věž Putna u Mladé Boleslavi dosahuje podle přesných geodetických měření úhlové odchylky fantastických 6,51 stupně. V procentuálním vyjádření činí sklon české věže přibližně 7,5 %, což ji fakticky staví na pozici nejšikmější stavby svého druhu na světě. V Guinnessově knize rekordů chybí pouze kvůli absenci oficiální a administrativně náročné certifikace. Zatímco v Pise jde o chybu stavitelů a geologické podloží, v Michalovicích za to může lidská ruka a mechanické narušení skály.
Hrad je už od roku 1911 upraven jako oficiální rozhledna. Výstup na samotný vrchol Putny vede po dřevěném a následně autentickém skalním schodišti. Z vrchu se otevírá půlkruhový výhled na údolí Jizery, Mladou Boleslav, sousední Kosmonosy, Český ráj a za dobré viditelnosti spatříte i siluety Bezdězu a Ještědu.
Pro cestu autem z Mladé Boleslavi se stačí vydat směrem na Podlázky či obec Michalovice. Bezplatné parkoviště se nachází přibližně 250 metrů od vstupu do areálu hradu. Pokud preferujete pěší turistiku nebo kolo, vede z centra Mladé Boleslavi podél řeky Jizery romantická červeně značená turistická trasa. Velmi snadná je i cesta vlakem, protože železniční trať Mladá Boleslav – Turnov vede pouhých 60 metrů pod hradním ostrohem. Stačí vystoupit na zastávce Mladá Boleslav-Debř a dojít k hradu pěšky.
Zřícenina hradu je přístupná v turistické sezóně, kterou zajišťuje Kultura města Mladá Boleslav. V dubnu a v říjnu je otevřeno v sobotu a v neděli od 10:00 do 16:00 hodin. Od května do září můžete hrad navštívit od úterý do neděle mezi 10:00 a 17:00 hodinou. Základní vstupné činí 40 Kč, senioři platí 20 Kč a děti do 15 let 10 Kč [kam-za-kulturou/michalovicka-putna]. Na pokladně je nutné mít připravenou hotovost. Návštěvu Michalovic můžete snadno spojit s prohlídkou Škoda Muzea přímo v Mladé Boleslavi nebo s výletem do blízkého Českého ráje.
