Na Novém Zélandu platí dieselová auta i elektromobily za každých tisíc ujetých kilometrů. Za stočení tachometru hrozí pokuta až 15 tisíc dolarů

Foto: Sisa

Řidiči benzínových aut na Novém Zélandu platí za používání silnice rovnou u pumpy. Kdo jezdí na naftu nebo na elektřinu, kupuje si kilometry předem po tisícovkách. Proč stát vybírá silniční daň dvěma způsoby a co to znamená pro turisty v karavanu?


Majitelé lehkých dieselových aut a elektromobilů na Novém Zélandu platí poplatek Road User Charges (RUC), tedy 76 novozélandských dolarů za každých 1 000 ujetých kilometrů. Poplatek nahrazuje silniční spotřební daň, kterou řidiči benzínových aut platí v ceně paliva.

Jak se daní benzín a jak nafta

Na údržbu silnic na Novém Zélandu přispívá každý řidič, jen různým způsobem. U benzínu je silniční spotřební daň součástí ceny u pumpy. Spolu s dalšími daněmi a poplatky tvoří zhruba polovinu ceny paliva, takže řidič benzínového auta platí za silnice automaticky při každém tankování.

Nafta se u pumpy také daní, jen jinak. Platí se z ní daň z přidané hodnoty, poplatek za emisní povolenky a několik drobných poplatků. Chybí v ní ale spotřební daň, ze které se financují silnice. Tuto část platí majitelé dieselových vozů zvlášť, podle ujetých kilometrů. Poplatek RUC tedy není platba navíc nad rámec daní z paliva. Nahrazuje silniční daň, kterou by jinak platili v ceně nafty.

Poplatek RUC dnes platí všechna vozidla, která nejezdí čistě na benzín, a k tomu všechna vozidla těžší než 3,5 tuny bez ohledu na palivo.

Proč se silniční daň nepřidává přímo do nafty

Důvod je praktický. Na rozdíl od benzínu se velká část nafty spotřebuje mimo silnice: 30 až 40 procent připadá na farmy, stavebnictví, průmysl a lodní dopravu. Kdyby stát přidal silniční daň přímo do ceny nafty, platili by za silnice i zemědělci za traktory nebo provozovatelé lodí, kteří po silnicích vůbec nejezdí. Kilometrový poplatek naopak dopadá jen na ty, kdo silnice skutečně používají.

Proč platí i elektromobily

Elektromobil netankuje žádné palivo, takže by bez kilometrového poplatku na silnice nepřispíval vůbec. Dlouho tomu tak skutečně bylo. Vláda kdysi elektromobily od poplatku osvobodila, aby podpořila jejich prodej, a počítala s tím, že výjimka skončí, až budou tvořit zhruba dvě procenta lehkých vozidel. Tato hranice padla a od 1. dubna 2024 platí lehké elektromobily stejnou sazbu jako srovnatelná dieselová auta. Ministr dopravy změnu odůvodnil spravedlností: na údržbu silnic mají přispívat všichni řidiči bez ohledu na to, jaké auto si vyberou.

Zvláštní případ jsou plug-in hybridy. Část cesty jezdí na benzín, a silniční daň tak platí už při tankování. Aby neplatily dvakrát, mají sníženou sazbu RUC.

Kolik poplatek stojí a jak se platí

Lehká vozidla do 3 500 kilogramů platí 76 dolarů za 1 000 kilometrů. Každý nákup navíc stojí administrativní poplatek zhruba 12 až 13 dolarů. Malý elektromobil, který ujede deset tisíc kilometrů, tak zaplatí včetně poplatků přes 760 dolarů.

Řidič sleduje stav tachometru a kupuje kilometry v blocích po tisíci. Licenci dostane jako nálepku na čelní sklo, na které je uvedeno, do jakého stavu tachometru má zaplaceno. Jakmile tachometr tuto hodnotu překročí, musí dokoupit další kilometry.

Placení poplatku se nevyplatí podceňovat. Za chybějící nebo neplatnou licenci hrozí pokuta 200 až 400 dolarů a za pozdní platbu penále deset procent z dlužné částky. Kdo by se pokusil systém obejít přetočením tachometru, riskuje pokutu až 15 000 dolarů. Úřady to myslí vážně: během jednoho roku udělily majitelům lehkých dieselových aut zhruba 5 000 pokut.

Na co si dát pozor v půjčeném karavanu

Pro cestovatele je poplatek důležitý hlavně při půjčení obytného auta. Mnoho karavanů jezdí na naftu a půjčovna poplatek přenáší na zákazníka. Spočítá ho podle ujetých kilometrů a vybere při vrácení vozu. Sazby se obvykle pohybují kolem 7,64 až 8,04 dolaru za každých 100 kilometrů podle typu vozu. Na okruhu po obou ostrovech se snadno najede několik tisíc kilometrů, takže s touto částkou je dobré počítat už při plánování rozpočtu. Nižší cena nafty u pumpy tak ve výsledku neznamená automaticky levnější cestu.

Brzy budou platit všichni stejně

Novozélandská vláda chce spotřební daň z benzínu úplně zrušit a převést všechna lehká vozidla, včetně benzínových a hybridních, na platbu podle ujeté vzdálenosti a hmotnosti vozu. Nový elektronický systém by měl být připraven v roce 2027, termín úplného přechodu ale zatím stanoven není. Vzdálenost by zaznamenávalo zařízení ve voze a nálepky na skle by nahradily digitální záznamy. Řidiči by mohli platit zpětně nebo měsíčně a do jedné platby by šlo zahrnout i mýtné. Otevřené zatím zůstávají otázky ceny zařízení, řešení pro starší auta a ochrany soukromí.

Časté otázky

Kolik stojí poplatek RUC pro dieselové auto na Novém Zélandu?

Lehká dieselová vozidla do 3,5 tuny platí 76 novozélandských dolarů za 1 000 kilometrů a k tomu administrativní poplatek za každý nákup.

Platí se z nafty na Novém Zélandu daň u pumpy?

Ano. V ceně nafty je daň z přidané hodnoty, poplatek za emisní povolenky a drobné poplatky. Chybí v ní ale silniční spotřební daň, kterou majitelé dieselových aut platí formou poplatku RUC.

Proč majitelé benzínových aut poplatek RUC neplatí?

Silniční spotřební daň platí přímo v ceně benzínu. Platí tedy také, jen jiným způsobem.

Proč se silniční daň nepřidává přímo do ceny nafty?

Protože 30 až 40 procent nafty se spotřebuje mimo silnice, například na farmách, na stavbách nebo v lodní dopravě. Kilometrový poplatek dopadá jen na ty, kdo silnice skutečně používají.

Od kdy platí poplatek RUC elektromobily?

Lehké elektromobily platí od 1. dubna 2024 stejnou sazbu jako dieselová auta. Plug-in hybridy mají sníženou sazbu, protože platí silniční daň i v ceně benzínu.

Co hrozí za nezaplacený poplatek RUC?

Pokuta 200 až 400 dolarů za chybějící nebo neplatnou licenci a penále deset procent z dlužné částky. Manipulace s tachometrem se trestá pokutou až 15 000 dolarů.

Musí poplatek platit i turista v půjčeném karavanu?

Ano. Půjčovny dieselových vozů účtují poplatek podle ujetých kilometrů a vybírají ho obvykle při vrácení vozu.

 

Zdroje

  1. https://www.rnz.co.nz/news/national/569331/what-we-know-so-far-about-the-new-road-user-charges-and-the-end-of-petrol-tax
  2. https://www.drivingtests.co.nz/resources/how-are-petrol-prices-calculated/
  3. https://www.transport.govt.nz/about-us/queries/buying-a-light-vehicle
  4. https://www.rnz.co.nz/news/top/506844/evs-plug-in-hybrids-to-pay-road-user-charges-from-1-april
  5. https://discovery-motorhomes.co.nz/catalogue/maui_2526.php

Kam na dovolenou? Jak si zařídit víza? Kde najít levné ubytování? Jak si koupit levné letenky? Jak zaplatit dálniční mýto? To vše a ještě mnohem více zjistíte na našem webu Cesty a výlety

Podívejte se i na naše další weby:

www.life24.cz

www.testyojetin.cz 

www.cartrax.cz

 


CestyAvylety.cz 

CarTrax, s.r.o.
Rybná 716/24
110 00   Praha 1 

IČO: 10827226
Šéfredaktor: Pavel Foltýn
info@cartrax.cz 

Nastavení soukromí

Provozovatelem webu www.cestyavylety.cz je CarTrax, s.r.o., IČO: 10827226 se sídlem Praha 1, Rybná 716/24. Obsah internetových stránek www.cestyavylety.cz (dále jen „Web“) jakož i jejich celkový vzhled, a to včetně loga a jeho částí, jsou autorským dílem ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Web zároveň obsahuje vyobrazení ochranných známek a audiovizuální obsah, jehož vlastníkem a/nebo oprávněným uživatelem je Provozovatel. Provozovatel je tak v souladu se zákonem. č. 121/2000 Sb. oprávněn vykonávat veškerá majetková práva k Webu. Jakékoliv užití textového, grafického nebo audiovizuálního obsahu Webu jinak, než v případech výslovně vymezených zákonem, zejména pak užití obsahu formou šíření, kopírování, napodobování nebo jiného zpracování, je bez písemného souhlasu Provozovatele zakázáno.
© 2022 Cestyavylety.cz. All Rights Reserved. Created by BestSite. Powered by Tele3.