Honza Dědek: Přál bych si udělat rozhovor s Janem Werichem o drogové závislosti na humoru

Foto: Se souhlasem Honzy Dědka

Nosí kšandy po vzoru legendárního Larryho Kinga. Snaží se, aby otázka měla maximálně dvě věty, kdyby mohl, tak by si do svého pořadu pozval Jana Weicha a povídal by si s ním o drogové závislosti na humoru.


Na televizních obrazovkách se se svým pořadem „7 pádů Honzy Dědka“ objevil relativně nedávno, přesto patří jeho talkshow k těm nejsledovanějším pořadům vůbec. Zajímaví hosté, specifické vedení rozhovorů a v poslední době také živá vystoupení kapel, dělají z pořadu divácký magnet, který pravidelně sleduje více než půl miliónu diváků. O tom, jak je složité do pořadu získat zajímavé hosty, kdo je jeho vzor a s kým by si chtěl ve studiu popovídat, jsme si s Honzou Dědkem povídali u dobré kávy v jedné pražské kavárně.

Honzo, jak je složité, nebo naopak jednoduché, získat do vašeho pořadu zajímavé hosty?

Snažím se, aby skladba hostů byla pestrá. Aby to nebyli například tři herci vedle sebe. Beru proto tipy v podstatě od kohokoliv a následně si případné hosty sám obvolám a zkouším se s nimi domluvit. Někteří hosté jsou domluveni dlouho dopředu, jako například nedávno paní Gabriela Peacock, jíní se domlouvají pár dní dopředu.

Když jste zmínil nutriční specialistku Gabrielu Peacock, skutečně snídáte neochucené ovesné vločky a bílý jogurt, jak jste při rozhovoru s ní tvrdil?

To jsem trochu kecal, ale zase ne tak úplně. Miluji k snídani sezónní ovoce, jogurt a na to třeba mandle, nebo oříšky. Je to strašně rychlé, neušpiníte u toho moc nádobí a navíc to fakt skvěle chutná. A když nemám chuť na jogurt, tak si dám něco lehkého v kavárně.

Vaříte rád?

Kdepak. Jsem nekuchař. Jediné, co obstojně zvládnu, je vaječná omeleta. Ale pozor. Udělat dobře omeletu, to je kumšt. To ostatně říkají i známí profesionální kuchaři, že práce s vajíčkem je základ. Dobrá omeleta musí být kyprá, vláčná, musí být radost se na ni podívat. Tak přesně takovou omeletu já umím.

Po dobré snídaní se asi vrháte do práce. Jak dlouho trvá příprava na jednoho hosta?

Někdy třeba i půl dne, když nepočítáte to, že se s ním chcete bavit o jeho nejnovějších aktivitách. Třeba o posledním filmu, hudebním albu, nebo o divadelním představení. Kdybych měl však poslouchat celá alba, nebo zkouknout poslední filmy, tak by to bylo pochopitelně mnohem déle.

Vaším velkým vzorem byl Larry King, který se údajně na rozhovory zase tak moc nepřipravoval. Co vám na něm imponovalo?

Mně se strašně líbila jeho zásada, že otázka má mít maximálně dvě věty. První je tzv. expozice, kdy řeknete nějakou informaci pro posluchače, diváka, nebo čtenáře, na kterou potom naváže otázka. Tedy například: „Před nedávnem jste vydal novou desku s názvem Žlutá kočka. Proč zrovna tahle barva pro kočku“? 

To vypadá jednoduše, ale snadná disciplína to asi zrovna nebude

Přesně tak. Larry říkal, že velká a častá chyba mnoha moderátorů a novinářů je právě to, že otázka je někdy tak komplikovaná, že se na ni nedá odpovědět, resp. že buď novinář mluví z větší části o sobě, nebo je ta otázka tak strašně komplikovaná a dlouhá, že se v ní nejen divák, novinář, nebo posluchač, ale i samotný respondent ztratí. Ale je to někdy opravdu těžké. Dělám rozhovory 30 let, ale do dneška jsem se to úplně stoprocentně nenaučil.

Je ještě něco, co byste si od něj vzal jako radu, nebo ponaučení?

Toho je strašně moc. Larry například také říkal, že rozhovor se dá udělat naprosto s každým. Že se na hosty ve svém pořadu zase tak moc nepřipravuje, a že když budete dostatečně zvídavý, uděláte kvalitní rozhovor s kýmkoliv. Toho se ale jednou chytla produkce jeho pořadu a poslali mu zpěváka Meat Loafa, kterého Larry, vyznavač hudby Franka Sinatry, vůbec neznal. Přesto tehdy vznikl jeden z nejlepších rozhovorů jeho pořadu.

S kým byste chtěl udělat rozhovor vy?

Těch lidí je strašná spousta, ale kdyby to šlo, tak mým nenaplněným snem je mluvit s panem Werichem. Ale rád bych si popovídal i se zmíněným Larry Kingem, nebo Jimmym Fallonem, který dělá late night show. S tím by mě opravdu hodně bavilo si popovídat.

Na co byste se Jana Wericha zeptal?

Strašně by mě bavilo si s ním někde sednout a řešit s ním princip humoru. Ohromně mě fascinovalo jeho vyprávění na téma improvizace. Werich totiž tvrdil, že improvizace je něco strašně jednoduchého. Někdo něco řekne, vám během tisíciny vteřiny projede hlavou několik desítek možných reakcí, ale vy vyberete tu jednu správnou, tu nejlepší, a tu řeknete. To je jednoduché, že?

Jak ale vybrat tu správnou?

No právě to bych s Janem Werichem rád probral. Bavilo by mě se s ním pobavit o improvizaci a o drogové závislosti na humoru.

Co to je?

To je situace, kdy se publikum ohromně baví, směje se a vy pořád přidáváte a přidáváte. Ale je strašně snadné překročit tu tenkou hranici trapnosti, kdy už se potom publikum smát nebude.

Stává se vám, že přijde host, který je posedlý humorem? Který je na něm drogově závislý?

Samozřejmě. Třeba takový Štěpán Kozub. To je skvělý host, kterého, jakmile se rozjede, je nejlepší nechat být. Tam většinou není vůbec potřeba do toho vstupovat. V tu chvíli totiž máte hosta, který umí mluvit a baví publikum. A já se v takový okamžik strašně rád stanu divákem. Problém nastane spíš ve chvíli, kdy jako hosta máte někoho, kdo vás svádí k tomu, abyste si dělal legraci na jeho účet.

Jak to vypadá?

To se stává třeba ve chvíli, kdy jako hosta máte někoho, kdo ví, že představuje něco, co je menšinové. Ultra vegan, ezoterik, vyznavač chození v sandálech, i když je venku deset pod nulou, atd… A vy víte, že když si budete z toho tématu, potažmo z toho člověka dělat legraci, že publikum půjde spíš s vámi, než s ním. Je snadné si z toho dělat legraci, ale je to zrádné a vydrží to většinou jen pár minut. 

Když jsme se bavili o vysněných hostech, zeptám se i na vysněného moderátora. Kdo vám v současné době imponuje stejně jako kdysi Larry King?

Z těch zahraničních mě strašně baví Jimmy Fellone a také skvělý David Letterman, který i produkuje. Známý je například jeho sitcom Raymonda má každý rád.

Berete si z jejich pořadů třeba nějakou inspiraci?

Dívám se na to, baví mě to, takže samozřejmě tím nějakou inspiraci načerpávám. Nicméně ne všechny modely amerických talkshow jsou přenositelné k nám. Tam je trochu jiné publikum a samozřejmě i jiní hosté.

Chtěl byste vaší talkshow někam posunout? Třeba úpravou konceptu, výběrem hostů, změnou prostředí?

Vždycky je kam se posouvat. Změna konceptu ale asi ne. Přibyla teď ale kapela na závěr. Tím jsme se trošku přiblížili tomu, co je obvyklé v amerických talkshow.

Co například myšlenka přesunout talkshow ze studia do interiéru auta? Některé české formáty se o to pokoušejí

No, to dělá například britský komik James Corden a dělá to skvěle. Jenže za hosta měl třeba Toma Cruise. Bral si známé hosty do auta a zpíval si s nimi. Většina z nás si v autě zpívá, tedy když jedeme sami. Já bych se ale v autě asi nedokázal soustředit. Dávat pozor na provoz, sledovat odkud kam jedu a ještě si povídat s hvězdným hostem a reagovat na to, co říká. Ale ze všeho nejvíc by mi chybělo publikum.

Honzo, věříme, že Vaše publikum Vás bude ještě dlouho milovat, a děkujeme za rozhovor.

Zdroj: Pavel Foltýn; Honza Dědek

Kam na dovolenou? Jak si zařídit víza? Kde najít levné ubytování? Jak si koupit levné letenky? Jak zaplatit dálniční mýto? To vše a ještě mnohem více zjistíte na našem webu Cesty a výlety

Podívejte se i na naše další weby:

www.life24.cz

www.testyojetin.cz 

www.cartrax.cz

 


CestyAvylety.cz 

CarTrax, s.r.o.
Rybná 716/24
110 00   Praha 1 

IČO: 10827226
Šéfredaktor: Pavel Foltýn
info@cartrax.cz 

Ochrana soukromí

Nastavení soukromí

Provozovatelem webu www.cestyavylety.cz je CarTrax, s.r.o., IČO: 10827226 se sídlem Praha 1, Rybná 716/24. Obsah internetových stránek www.cestyavylety.cz (dále jen „Web“) jakož i jejich celkový vzhled, a to včetně loga a jeho částí, jsou autorským dílem ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Web zároveň obsahuje vyobrazení ochranných známek a audiovizuální obsah, jehož vlastníkem a/nebo oprávněným uživatelem je Provozovatel. Provozovatel je tak v souladu se zákonem. č. 121/2000 Sb. oprávněn vykonávat veškerá majetková práva k Webu. Jakékoliv užití textového, grafického nebo audiovizuálního obsahu Webu jinak, než v případech výslovně vymezených zákonem, zejména pak užití obsahu formou šíření, kopírování, napodobování nebo jiného zpracování, je bez písemného souhlasu Provozovatele zakázáno.
© 2022 Cestyavylety.cz. All Rights Reserved. Created by BestSite. Powered by Tele3.