Společnost Iran Air podle informací z agentury Bloomberg začala sondovat možnosti rozšíření svého provozu v případě, že by USA zmírnily sankce. Podle zdrojů obeznámených s jednáními zaslala své zástupce na nedávné setkání Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA) v Novém Dillí, kde se setkala s potenciálními partnery a dodavateli.
Zástupci společnosti Iran Air údajně oslovili společnosti jako Japan Airlines, Vietnam Airlines a Royal Air Maroc s cílem navázat spolupráci v rámci dohod o sdílení kódů. I když šlo spíše o průzkumné než konkrétní jednání, Iran Air dává jasně najevo, že se připravuje na uvolnění obchodních bariér. Zajímavé je také, že delegace Iran Air navštívila i recepci pořádanou společností Boeing, i když podle dostupných informací neprobíhala žádná přímá jednání o kontraktech.
Íránská flotila čeká na modernizaci
V současnosti je Iran Air limitována americkými sankcemi, které brání prodeji letadel vyrobených v USA a také související letecké techniky. Bez licence tak nemohou Boeing ani Airbus s touto zemí jednat. Výsledek? Stárnoucí flotila s méně než 50 letadly, nedostatek náhradních dílů a technických služeb a potíže při mezinárodním provozu.
Mimo ekonomické bariéry čelí Iran Air i politickým a logistickým překážkám. Řada firem odmítá íránským letadlům poskytovat tankovací služby či údržbu. A v roce 2024 došlo dokonce k zákazu přeletů některých evropských států kvůli podezření z převozu vojenského materiálu do Ruska během konfliktu na Ukrajině.
Cílem je flotila se 100 letadly
Pokud by došlo ke zrušení amerických sankcí, Iran Air by podle Bloomberg chtěla okamžitě expandovat. Jejím cílem je navýšit flotilu na minimálně 100 letadel. Společnost by ráda pořídila moderní proudová letadla, přičemž preferuje Boeing a Airbus před ruskými nebo čínskými výrobci.
Iran Air také vyjádřila zájem o posílení své sítě v Asii, zejména o linky do Číny, Thajska, Japonska, Indie a Malajsie. Tyto destinace mají strategický význam nejen pro ekonomiku, ale i pro geopolitické vazby Íránu.
Historie dohod a nové naděje
V roce 2015 byly sankce na íránský civilní letecký sektor dočasně zmírněny výměnou za omezení jaderného programu. Opatření podporovaly Spojené státy, Francie, Německo, Čína, Rusko a Velká Británie. V roce 2018 prezident Trump od dohody odstoupil a uvalil tvrdší sankce v rámci „politiky maximálního tlaku“.