Erupce indonéské sopky Anak Krakatau způsobila rozsáhlé komplikace v letecké dopravě. Oblak sopečného popela vedl k omezení provozu na osmi letištích včetně hlavního mezinárodního letiště Soekarno-Hatta v Jakartě a ovlivnil cestovní plány tisíců cestujících.
Indonéský ministr dopravy Dudy Purwagandhi 6. září 2026 potvrdil, že na několika letištích musely být z bezpečnostních důvodů dočasně omezeny nebo pozastaveny provozní služby.
Podle údajů indonéského Centra pro vulkanologii a zmírňování geologických rizik (PVMBG) začala hlavní erupce 4. září ve 23:07 a skončila 6. září krátce po půlnoci. Ještě během 6. září byly zaznamenány další dvě erupce.
Popel vystoupal až do výšky 50 000 stop
Indonéská Agentura pro meteorologii, klimatologii a geofyziku (BMKG) uvedla, že sopečný popel se šířil různými směry v závislosti na proudění vzduchu.
Podle posledního vyhodnocení se oblak popela pohyboval směrem na východ až do výšky přibližně 20 000 stop, zatímco západním směrem dosahoval až 50 000 stop.
Společnost AirNav Indonesia následně vydala několik leteckých výstrah NOTAM a z bezpečnostních důvodů omezila vzdušný provoz v okolí dotčených letišť.
Omezení zasáhlo osm letišť
Erupce ovlivnila provoz na celkem osmi letištích:
- Soekarno-Hatta (CGK)
- Halim Perdanakusuma (HLP)
- Radin Inten II (TKG)
- Husein Sastranegara (BDO)
- Budiarto Curug (RTO)
- Pondok Cabe (PCB)
- Taufik Kiemas (TFY)
- Atung Bungsu (PXA)
Původně byla omezení vyhlášena pouze pro šest letišť. Kvůli změně směru větru se však seznam následně rozšířil o další dvě.
Ministr dopravy zároveň vyzval letecké společnosti, aby cestující včas informovaly o případných změnách letového řádu, zrušených spojích nebo odklonech letadel a zajistily dodržování jejich práv podle platných předpisů.
Například společnost Garuda Indonesia oznámila, že kvůli sopečnému popelu upravuje provoz několika letů do Jakarty a z Jakarty.
BMKG mezitím pokračuje v nepřetržitém monitorování aktivity sopky Anak Krakatau a sleduje její dopady na atmosféru, leteckou dopravu i námořní provoz.