Vězení je všude na světě trestem. Ale některé věznice mají blíž k peklu než k nápravnému zařízení. Pojďme se podívat na tři nejhorší věznice planety, kde boj o přežití začíná už první den.
Bang Kwang, Thajsko – „Bangkok Hilton“? Spíš noční můra
Thajská věznice Bang Kwang je proslulá brutálním zacházením a nelidskými podmínkami. Postavená ve 30. letech pro 3 500 vězňů dnes drží přes 8 000 lidí, často odsouzených k desítkám let vězení či smrti. Deset procent vězňů čeká v cele smrti, mnozí roky v nejistotě.
Každý vězeň nosí železné okovy na nohou, dostává jedno jídlo denně – miskou rýže s řídkou polévkou – a přežívá v extrémně přeplněných celách. O zdravotní péči si mohou nechat jen zdát.
Na desítky let tu můžete skončit i za drobné provinění. Příběh Brita Jonathana Wheelera, který dostal 50 let za pašování heroinu, je jen jedním z mnoha.
Sabaneta, Venezuela – peklo řízené vězni
Venezuelou zmítá chaos a v tamních věznicích je to ještě horší. Sabaneta je nechvalně známá jako „brána do pekla“. Postavena byla pro 700 vězňů, ale často jich tu bylo přes 3 000. Poměr strážných a vězňů? 1 ku 150. Ve skutečnosti tu vládnou vězni – ozbrojení, organizovaní a často brutální.
Přežití něco stojí. Nováčci platí za místo na zemi k přespání, voda z rezavých trubek je luxusem. Gangy vládnou za pomoci násilí a zbraní – při razii v roce 2013 se uvnitř našly dokonce útočné pušky, granáty a exotická zvířata.
Historie krveprolití je dlouhá. V roce 1994 bylo při vzpouře upáleno a zavražděno 108 vězňů. Masakry jsou tu běžné.
Ostrov Petak, Rusko – „Sibiřský Alcatraz“, který ničí duši
Na ostrově uprostřed Bílého jezera stojí jedna z nejizolovanějších věznic světa – ruská pevnost Petak. Vězní tu vrahy a nejtěžší zločince. Život zde znamená 22,5 hodiny denně v samotce, minimum kontaktu s lidmi a pouze dvě návštěvy ročně.
Psycholožka věznice Světlana Kiseljová pro deník The Telegraph řekla:
„Tohle místo lidi ničí. Po pár letech se jejich osobnost rozpadá. Člověk tu ztrácí sám sebe.“
Porušení pravidel znamená trest: 15 dní v betonové díře bez světla, jen s kovovým kýblem a dřevěným bidlem. Vězni mají omezený přístup i k toaletám – a jejich denní „procházka“ probíhá ve venkovní kleci velké jako výběh pro psa.