Občas se to prostě stane. Ve vaně, v bazénu, nebo třeba v práci, když se na mobil, položený na pracovním stole, vylije celý obsah kelímku s ranní kávou. V tu chvíli jste v „rejži“. Nebo také ne. Záleží na tom, jak budete rychlí.
Je asi málo lidí, kterým se nikdy nepodařilo „utopit“ svůj mobil. Stačí málo a neštěstí je na světě. Někdy je to docela úsměvná historka, například z veřejných toalet v nákupním centru, jindy zase jen obyčejná pracovní nehoda, kdy vám kolega z práce, při pondělním popisování svých víkendových rybářských úspěchů, převrhne kelímek plný kávy přímo na váš mobilní telefon. Většinou bývá v takovém případě tzv. „vymalováno“, ale pokus za záchranu byste rozhodně neměli vzdávat. Musíte ale jednat rychle.
Většina moderních telefonů dnes již sice disponuje ochranou proti vniknutí vody, jenže označení „IP“ má různé hodnoty. Pouze telefony s označením IP a číslicí 4, nebo vyšší, by měly vylitou kávu přežít. Ovšem pádu na dno bazénu, nebo do toaletní mísy, mohou přežít jen telefony s IP, kde následuje číslice alespoň 6, lépe však 7. V opačném případě je malér. Zkusit se ale má vše a jedna z možností, jak utopený telefon zachránit, je použití rýže.
Je to sice taková „babská“ rada, ale když máte na vybranou mezi jistým zničením telefonu, nebo pokusem o záchranu, myslíme, že ať jde o sebevíce nepravděpodobnou možnost, zkusit se to musí. Jednat ale musíte opravdu rychle, protože každá sekunda se počítá. Jak tedy v případě utopení telefonu postupovat?
Telefon ihned vyndejte z vody a okamžitě ho vypněte. Jestli jde o model, kde můžete vyjmout baterii, udělejte to. Co nejrychleji a nejpečlivěji otřete telefon a jeho vnitřek savým hadříkem. Máte-li po ruce fén, zkuste otevřený telefon držet displejem nahoru a proudem chladného vzduchu „vyhnat“ co nejvíce vlhkosti z jeho útrob. Telefon při tom mírně nakloňte, aby voda mohla odtékat. Postupujte ale rychle, aby voda nezačala v telefonu kondenzovat. Teprve pak přijde na řadu zmíněná „babská rada“.
Do nějakého igelitového sáčku nasypte materiál, který absorbuje vodu, resp. vlhkost. Ideální by byly sáčky se silikagelem, který dnes najdete snad u každého nového zboží, třeba právě telefonů, nebo bot. Je to průmyslové vysoušedlo, ale kdo by ho nosil u sebe, že. Doma si tedy pomůžete s rýží. V práci budete pravděpodobně odkázáni pouze na vysoušeč rukou na toaletách, případně na některého z kolegů, který vyznává zdravou stravu. Místo rýže lze totiž použít i ovesné vločky.
Telefon do rýže, nebo do vloček, úplně ponořte. Nikoliv násilím, abyste pak nemuseli zrníčka vyndávat z konektorů špendlíkem, ale zasypat byste měli celý přístroj. Sáček uzavřete, aby se do něj nedostávala vzdušná vlhkost. Ponechte telefon v sáčku alespoň 24 hodin, ale úplně nejlepší bude, když po této době rýži vyměníte za novou a vydržíte dalších 24 hodin.
Po uplynulé době telefon vyjměte ze sáčku a fénem odstraňte všechny zbytky rýže, nebo vloček. Vložte baterii a zkuste zapnout. Funguje? Super, povedlo se! Nefunguje? Poslední šancí bude odborný servis, ale pravděpodobnost, že to dopadne dobře je bohužel opravdu malá.
Podařilo se vám někdy „utopit“ telefon? Jak jste to řešili? Máte nějaký dobrý tip? Napište nám do diskuze.
